Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brně se rozkládá v jednom ze dvou areálů fakulty uprostřed rušného centra města, v secesní čtvrti Veveří, mezi nádhernými činžovními domy. Ze všech stran areálu vede městská doprava v podobě tramvají a trolejbusů, jsou zde také frekventované silniční koridory i chodníky. Zahrada vznikla v roce 1922 v prostoru původního pozemku u Zaopatřovacího ústavu císaře Fr. Josefa, jehož budovy dostala fakulta v době svého vzniku k dispozici. Tehdy to bylo ještě na okraji Brna, dál se rozkládala jen pole. Pozemek byl oplocen běžným pletivem a později vznikl mohutný dřevěný plot z dvojitě překřížených planěk, který jsme znali až do léta roku 2024. Vzhled tohoto plotu sice po desetiletí přetrvával, ale to neznamená, že plot se v minulosti nepředělával. Opakovaně byly prováděny větší či menší výměny ztrouchnivělých dílů, až došlo k tomu, že hlavní nosné sloupy dosloužily a jakákoli další oprava nebyla možná. Původní plot byl robustní, těžký, zahrada za ním byla vidět pouze při přímém pohledu, z boku tvořil neprůhlednou bariéru. Materiál nebyl v žádném případě bezúdržbový. Někteří návštěvníci, kolemjdoucí a obyvatelé byli na tento plot zvyklí a mohlo se jim zdát, že tento jediný k botanické zahradě patří.

Nyní vznikl nový plot, který je sám o sobě uměleckým dílem. Představuje obilná stébla ohnutá větrem. Nový vizuální styl Masarykovy univerzity, přijatý ke 100. výročí založení v roce 2019, reprezentují písmena M vložená u vchodů. Nebylo jednoduché v tomto historickém prostoru vytvořit moderní plot o délce 200 metrů na ulici Veveří a 150 metrů na ulici Kotlářské. Plot se využívá i k propagačním účelům, kdy na něj věšíme dočasné upoutávky na akce zahrady a univerzity.

Nejprve jsme s architektem Jiřím Babánkem počítali s tím, že plot bude opět dřevěný. Prvním návrhem byly svislé plaňky postavené na široko za sebou jako vojáci, bez jakéhokoli zpevnění. Z boku vytvářel plot opět neprůhlednou hradbu. Báli jsme se také jeho nižší pevnosti, nutnosti údržby a možného snadného poškození vandaly. Chvíli jsme byli ve slepé uličce, až nastal čas na úplnou změnu myšlenky. Řekli jsme si, že zkusíme udělat plot kovový. A nabralo to zcela jinou dimenzi, která byla od počátku euforická.

Plot jako takový má sice za cíl přirozeně oddělovat, ale zde se podařilo naopak zahradu s okolím propojit. Nový bezúdržbový kovový plot je natolik průhledný a takřka neviditelný, že vůbec nepůsobí jako bariéra. Je osázen popínavými rostlinami, růžemi, zimolezy, trubači a vistáriemi, kterým slouží jako přirozená opora. Zároveň zde tedy vznikla i pěkná sbírka popínavých rostlin. V létě je plot rozkvetlý, v zimě je vidět ze zahrady ven a z ulice do zahrady. Zdálky není plot prakticky vůbec vidět.

Vyrovnat jsme se museli i se vsazením různých technických zařízení, jako jsou elektrické skříně a skříně na plynoměr. Umístěna je zde celá podzemní plynová stanice, která má vlastní branku, na rohu ulice je stánek s pečivem. Další dvě branky už jsou pro vstup zaměstnanců, studentů a návštěvníků botanické zahrady. Zde jsme přizpůsobovali a nově osazovali rostlinami okolí těchto branek. Problém nastal v místě napojení na vjezdovou bránu do areálu, která má ještě historizující vzhled z konce 19. století, i když se jedná už jen o repliku. Chtěli jsme vybudovat nejen nový plot, ale ve stejném vzhledu i vjezdovou bránu, aby vše bylo až k budově vrátnice jednotné. Důvodem bylo také to, že replika staré brány je velice těžká, zatěžuje motor automatického pojezdu otvírání a opakovaně řešíme opravy. Bohužel památkáři měli na celou věc jiný názor a novou bránu nám nepovolili. S výsledkem spokojeni nejsme, ale nedá se s tím nic dělat.

Největším oříškem byly stromy rostoucí v blízkosti nebo zcela v čáře plotu. Jde o celkem 4 exempláře, z nichž největší je jerlín japonský. Pro všechny dřeviny jsme vybudovali štěrkem obsypaná lože, aby se neponičil kořenový systém a dobře vsakovala voda. Jerlín je vybočený do ulice, a tak vznikl obrubník, podél kterého mohou po ulici procházet nevidomí, a město také vydláždilo chodník, aby se lépe vsakovala voda

• Iniciátor proměny: Masarykova univerzita; Ing. arch. Jiří Babánek
• Investor: Masarykova univerzita
• Další partneři realizace proměny: Botanická zahrada a její zaměstnanci (vedoucí botanické zahrady Magdaléna Chytrá), Přírodovědecká fakulta MU (tajemník Roman Čermák, vedoucí správy budov Pavel Říha), Investiční odbor rektorátu MU (Věra Benžová, Michaela Jabůrková)
• Projektant: Ing. Radek Konečný, AiD Team
• Autor architektonického návrhu: Ing. arch. Jiří Babánek, AiD Team
• Realizační firmy: PSVS-STRUKTURE s.r.o. (Milan Ščuka) – stavební firma; Umělecké kovářství a zámečnictví Šťastný Tomáš; Umělecké kovářství Deiss et Juříček
• Fotografie: archiv Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brně

Webové stránky proměny
Facebook proměny