Nevelké žižkovské náměstí, situované pod vrchem Vítkov a na začátku ulice Hartigova, se původně jmenovalo Žižkovo náměstí a teprve od roku 1958 nese své současné jméno Tachovské náměstí. V obou pojmenování se odráží žižkovská tradice, kdy názvy většiny žižkovských náměstí a ulic mají vztah k období husitského hnutí.
Při pohledu na katastrální plán je patrné, že se jedná o prostor vynechaného činžovního domu ve struktuře žižkovských bloků bytové zástavby. Jižní část náměstí je vymezena Hartigovou ulicí (dříve Koněvova). Ústí zde tunel pro pěší vedoucí z Karlína na Žižkov. Severní část lemuje cyklostezka ve stopě bývalé železniční dráhy a úpatí kopce Vítkova. Prostor náměstí leží na spojnici mezi městem a zelení, z kopce do kopce, což definuje jeho jedinečnost.
Proměna náměstí z nepříjemného plácku zarostlého bujnou vegetací, s budovou veřejných záchodků a shromaždištěm kontejnerů na odpad byla připravována od roku 2013. V té době došlo k vyhlášení architektonické soutěže na návrh úpravy místa. Vlastní rekonstrukce pak začala v létě 2022 a dokončena byla v prosinci 2023.
Změna prostorového uspořádání náměstí tak, aby zde fungoval veřejný prostor, si vyžádala zdlouhavé řešení. Důvody jsou zřejmé: náměstí leží v městské památkové zóně, je zde tunel pro pěší a cyklisty, ochranné pásmo železniční dráhy (byť je z původní trati dnes pouze cyklostezka), standardní inženýrské sítě a blízkost kulturní památky památníku Vítkov. Při rekonstrukci došlo k odstranění části opěrných stěn u tunelu, zrušení podchodu pod bývalou tratí, ke sjednocení prostoru náměstí do jedné úrovně a jeho propojení s cyklostezkou na úpatí parku Vítkov.
Architektům se podařil návrh, jehož základním konceptem je pohyb z města do kopce a obráceně. Směr pohybu je zakódovaný v tělese tunelu, v chodnících podél domů a je podstatou vlastností místa. Každý z pruhů má svou funkci. Komunikace podél domů střídají pruhy se stupňovitým sezením pro návštěvníky hospod a kaváren. Ve středu náměstí je místo zastavení – dlážděný plácek zastíněný stromy. Opěrné stěny podél rampy z tunelu byly navýšeny, aby bylo možné propojit obě strany náměstí v jedné úrovni. Při severní straně pak propojuje náměstí s cyklostezkou dvojice schodů a chodníkem. Jeho natočení vytváří záliv, který nabízí zastavení na cyklostezce s vyhlídkou na náměstí.
Šikmá středová plocha je určena k posezení s vyhlídkou na ruch Hartigovy ulice. V prostoru se nachází několik záhonů s okrasnými trávami, s trvalkami a šesticí platanů. Záhony a stromy s mřížemi jsou rozmístěny tak, aby co nejlépe zachytávaly a akumulovaly dešťovou vodu, která teče po šikmé ploše náměstí.
U nástupu na vrch Vítkov nyní stojí atypická sochařská lampa. Světlo je majákem pro ztracené návštěvníky parku i uvítáním pro příchozí, zejména v nočním čase.
Na náměstí původně stávala studna s pumpou, historicky přes sto let, které jsou zachovány. Nynější hygienické požadavky si však vyžádaly napojení pumpy na veřejný vodovod. Načerpanou vodou je možné se občerstvit.
Na místě bývalé městské váhy s přezdívkou „Vážák“ (stávala tu městská váha, původně využívaná trhovci a obchodníky) je v dlažbě naznačen její obrys. A nově je doplněna opravdová váha. Ta dříve sloužila k vážení ovoce a zeleniny v Hodoníně. Váha je funkční a upravena tak, aby lépe odolala necitlivému provozu (nesvědčí jí přetížení). Věříme v kultivaci veřejného prostoru a chtěli jsme se o připomínku váhy pokusit. Na váhu denně vstoupí množství kolemjdoucích. Kvůli teplotním změnám neváží zcela přesně, ale zpravidla je pak slyšet smích.

• Iniciátor proměny: Městská část Praha 3
• Investor: Městská část Praha 3
• Dotace: Hlavní město Praha
• Projektant: Ing. arch. Štěpán Valouch; Ing. arch Jiří Opočenský
• Autor architektonického návrhu: ov architekti s.r.o.
• Na projektu spolupracovali: David Balajka, Martin Hložka, Jan Čech, PUDIS a.s. a zahradní architekt Ing. arch. David Kučera
• Realizační firma: Gardenline, s.r.o.
• Fotografie: Tomáš Souček

Webové stránky proměny
Facebook proměny