 Návštěvník Horního Maršova si možná pamatuje chátrající budovu bývalé fary, která stojí pod nejstarší stavební památkou Krkonoš – kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Ten byl postaven zřejmě v letech 1603 až 1605, na místě původně dřevěného kostela z roku 1568. Předpokládáme, že již v té době musela v nějaké podobě fara u kostela stát, nicméně první písemná zmínka o tomto domě pochází až z roku 1713. Je příznačné, že první slova o tomto stavení začínají větou faráře Ondřeje Josefa Schuttera: „V Maršově obydlí, ale velmi špatné, ze dřeva, hrozí zřícením, kvůli vzdálenosti místa.“ A v roce 1840 píše farář Zwinger: „Maršovská fara je chudá děvečka…“. Podíváme-li se do starých farních zápisů, skoro se zdá, že v neutěšeném a zchátralém stavu se budova fary nacházela během své existence mnohokrát. Ani 20. století nepřineslo tomuto stavení zaslouženou rekonstrukci. Dlouho to vypadalo, že budovu potká stejný osud jako ostatní velká selská stavení v pohraničí.
Návštěvník Horního Maršova si možná pamatuje chátrající budovu bývalé fary, která stojí pod nejstarší stavební památkou Krkonoš – kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Ten byl postaven zřejmě v letech 1603 až 1605, na místě původně dřevěného kostela z roku 1568. Předpokládáme, že již v té době musela v nějaké podobě fara u kostela stát, nicméně první písemná zmínka o tomto domě pochází až z roku 1713. Je příznačné, že první slova o tomto stavení začínají větou faráře Ondřeje Josefa Schuttera: „V Maršově obydlí, ale velmi špatné, ze dřeva, hrozí zřícením, kvůli vzdálenosti místa.“ A v roce 1840 píše farář Zwinger: „Maršovská fara je chudá děvečka…“. Podíváme-li se do starých farních zápisů, skoro se zdá, že v neutěšeném a zchátralém stavu se budova fary nacházela během své existence mnohokrát. Ani 20. století nepřineslo tomuto stavení zaslouženou rekonstrukci. Dlouho to vypadalo, že budovu potká stejný osud jako ostatní velká selská stavení v pohraničí.
Když ale přijedete na místo dnes, uvidíte úplně jiný dům! Do krajiny svítí opravená omítka, na šindelové střeše se lesknou k jihu natočené fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny, u dřevěného plotu ohřívají teplou vodu solární panely. Nezisková organizace SEVER zničenou barokní faru před lety koupila a s pomocí prostředků OP Životní prostředí ji proměnila na ekologicky šetrný dům. Již před branou stojí za pozornost více než čtyři sta let stará lípa a o století mladší její soused svatý Jan Nepomucký. Na nádvoří zajdete do návštěvnického centra, kde se vás ujme průvodkyně a zdarma ukáže celý areál. Spojení kulturní památky a nejnovějších technologií je unikátní, těžko byste v naší zemi podobný koncept hledali – citlivě zakomponovat šetrné technologie do chráněných historických interiérů byla výzvou pro majitele, projektanta, technické specialisty i památkovou péči. Uvnitř najdete stálou expozici Fara na Dotek, opravené historické interiéry a turistické ubytování v podkroví.
Realizace: 1. 11. 2009 – 31. 8. 2013
- Iniciátor proměny: Středisko ekologické výchovy SEVER
- Investor: OP Životní prostředí
- Další partneři realizace proměny:
- Královéhradecký kraj
- Obec Horní Maršov
- Správa KRNAP
- Síť středisek ekologické výchovy Pavučina
- Síť ekologických poraden STEP
- Místní akční skupina Krkonoše, o.s.
- Katedra pozemních staveb Fakulty ČVUT v Praze
- ATREA, s.r.o.
 
- Projektant: Miloslav Klimeš
- Realizační firma: Stavební & Inženýrská firma Klimeš














 Proměny 2025
 Proměny 2025 Proměny 2024
 Proměny 2024 Proměny 2023
 Proměny 2023 Proměny 2022
 Proměny 2022 Proměny 2021
 Proměny 2021 Proměny 2020
 Proměny 2020 Proměny 2019
 Proměny 2019 Proměny 2018
 Proměny 2018 Proměny 2017
 Proměny 2017 Proměny 2016
 Proměny 2016 Proměny 2015
 Proměny 2015